Ve dnech 4. a 5. října proběhla v prostorách Veterinární a farmaceutické univerzity Brno první část animální studie k ověření funkčnosti nově navrženého radiofrekvenčního operačního nástroje. Tato studie na živých laboratorních zvířatech navazuje na sérii in vitro experimentů provedených na prasečích játrech v letech 2008 až 2011 ve Fakultní nemocnici Ostrava.Is it safe for the patient?
Animální studie je pokračováním vývoje nástroje od roku 2008, kdy vznikla spolupráce mezi Chirurgickou klinikou FNO a VŠB-Technickou univerzitou Ostrava. Výsledkem spolupráce byl vznik nového nástroje určeného k resekci jaterních lézí za současného snížení množství resekované zdravé jaterní tkáně. Vývoj tohoto nástroje byl ukončen v roce 2010 podáním Oznámení o vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví s názvem patentu Radiofrekvenční operační nástroj pro čtyřcentimetrovou polosférickou aplikaci (RONJA).
Po dlouhém plánování postoupila fáze vývoje nového nástroje do experimentální animální studie, na kterou, po schválení Státním úřadem pro kon– trolu léčiv (SÚKL), bude navazovat studie klinická. Testování na laboratorních zvířatech probíhá v rámci projektu Institucionální podpory FN Ostrava. Tohoto projektu se účastní tým lékařů a techniků pod vedením MUDr. Petra Vávry, Ph.D., a Ing. Marka Penhakera, Ph.D., kteří na vývoji radiofrekvenčního operačního nástroje spolupracují již od roku 2008.
Animální studie probíhá na souboru dvanácti laboratorních prasat rozdělených do dvou skupin. V první části této studie, která proběhla na začátku října, podstoupila skupina šesti laboratorních prasat radiofrekvenčně asistovanou resekci jater s použitím testovaného nástroje. Druhá, kontrolní skupina podstoupila standardně vedenou radiofrekvenčně asistovanou resekci jater za pomoci běžně používaného radiofrekvenčního nástroje.
Pro ověření funkčnosti a potvrzení výhod nově navrženého nástroje je zaznamenán ablační a celkový operační čas. Dále je pod dohledem Ústavu patologie FNO zhodnocena mikroskopická struktura odebraného jaterního resekátu a vypočteno procento nekrotické tkáně okolo koagulační linie.
Druhá část animální studie bude navazovat kontrolní laparoskopií a CT vyšetřením. Třetí, poslední část pak zahrnuje pitvu, makroskopické a histologické zhodnocení jaterního parenchymu. V průběhu celého experimentu jsou kontrolovány vzorky krve. Principem metody radiofrekvenční ablace je dodání vysokofrekvenčního proudu do okolí cílového – nejčastěji nádorového – ložiska, kde způsobí koagulační nekrózu, přes kterou je poté veden řez chirurga, a to s minimálním rizikem krvácení a poškození zdravé tkáně. Nově navržený nástroj je technicky uzpůsoben pro resekci lézí z těsné blízkosti povrchu tkáně o polosférickém tvaru s poloměrem do 20 mm. Výhody by měly spočívat především ve zkrácení ablačního, a tím i operačního času, a také ve snížení objemu odstraněné zdravé jaterní tkáně při resekci. Zkrácení času ablace je dosaženo při stejné úrovni výkonu dodaného do nástroje jako u stávajících technických řešení. Zaručena je také kompatibilita s již používanými generátory radiofrekvenčního proudu.
Využitelnost tohoto nástroje je ve všech chirurgických oborech, kde je nutné minimalizovat riziko krvácení při extrakci tkáně, zejména však v oboru jaterní chirurgie. Se všeobecně známým faktem o vysoké incidenci kolorektálního karcinomu v České republice stoupá i počet potenciálních pacientů s jaterními metastázami. Tím také vzrůstá potřeba a nároky na přístrojové a nástrojové vybavení v jaterní chirurgii a nutnost vývoje inovativních návrhů.
Martina Škrobánková
3. ročník, všeobecné lékařství LF OU